Ve dnech 9. – 12. června 2016 proběhla první česká Letní škola skupinové analýzy pod názvem „Jak zažít a přežít skupinu – Nevědomé závislosti v lidských skupinách“. Čtyřdenní seminář byl postaven především na sebezkušenosti, ale zahrnoval také teoretickou a supervizní část. Akci pořádala Skupinová sekce České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii (ČSPAP) v návaznosti na loňskou mezinárodní konferenci, kterou spolupořádala s Group Analytic Society International (GASI) v červenci 2015 v Praze. Vzhledem k úspěchu zmíněné mezinárodní akce, která členy ČSPAP nadchla, byl ustanoven organizační výbor k uspořádání podobné konference v českém jazyce. V textu předkládáme zprávu o této události. Obě autorky se podílely na přípravě, organizaci a průběhu celé akce.
1. Úvod
Formu letní školy používá GASI již několik let v různých zemích: typický pracovně-vzdělávací den zahajují malé sebezkušenostní skupiny, po nichž zazní teoretický příspěvek s následným prostorem pro diskusi k tématu. Odpolední program otevírají supervizní skupiny a v závěru dne se scházejí všichni účastníci na 90minutových velkých skupinách (large group).
Česká letní škola se uskutečnila v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze (FF UK).
2. Průběh
První den účastníky přivítaly Mirka Chmelíčková, členka organizačního výboru a koordinačního výboru ČSPAP, a Dana Holubová, vedoucí skupinové sekce ČSPAP. Chmelíčková zmínila mimo jiné význam prostoru FF UK, připomněla rebelující studenty i skutečnost, že původní urbanistický záměr byl postavit „neoklasicistní protiklad dominantě Pražského hradu“.
Následovala první large group všech účastníků, což bylo obměnou oproti výchozímu formátu letní školy GASI, která první den letní školy zahajuje přednáškou. Účastníci tak byli vhozeni přímo do děje skupinové analýzy a akce tím hned od počátku sledovala sebezkušenostní linii. Na první large group navázal uvítací přípitek v menší učebně s krásným výhledem na Hradčany. Otázka protikladu Filosofické fakulty k Hradu a tématu protikladů obecně se dále významně objevovala i ve skupinové dynamice.
Velká skupina se opakovala na závěr každého dne. Specifický formát large group umožňuje zažít a reflektovat širší skupinové děje. Obsahuje a propojuje jednotlivé podskupiny a shromažďuje všechny frekventanty, kteří prožívají různé zkušenosti v jednotlivých paralelních malých sebezkušenostních skupinách a dalších částech programu. Ačkoliv byla letní škola vzhledem k českému jazyku otevřena jen pro česky nebo slovensky mluvící účastníky, a na rozdíl od mezinárodní letní školy nebylo tedy možné tolik těžit z multikulturní výměny, docházelo k výměnám různých postojů a způsobů uvažování či práce se skupinami, protože účastníci pocházeli z různých terapeutických škol a z rozličných profesí. I proto se hojně objevovala tematika rozdílnosti a podobnosti – „my a oni“, blízkosti a intimity versus anonymity ve velkých skupinách či otázky kolem potřeby autorit, vůdců a pravidel, což jsou témata nanejvýš významná a aktuální v dnešní společnosti. Skupina účastníků letní školy se takto tedy stala zrcadlem společnosti a nabídla cennou možnost porozumět vlastnímu vztahu či pocitům k těmto často kontroverzním otázkám a zamyslet se nad jinými perspektivami.
Na semináři zazněly dvě přednášky:
V první přednášce se Helena Klímová, psychoanalytická psychoterapeutka, tréninková terapeutka skupinové sekce ČSPAP a IGA Praha a členka GASI, zabývala sociálním nevědomím a nevědomými procesy ve společnosti. Nastínila skupinově analytický pohled na chování traumatizovaných společností, jejichž narušený terén dává snáze vzniknout totalitním strukturám a vzorcům. Helena Klímová uvedla, že právě v porozumění těmto procesům a v jejich reflexi na úrovni skupin a společností se může skrývat naděje na prevenci dezintegrace a totalitního vývoje.
Následující den přednášel Petr Zahradník, psychiatr a tréninkový terapeut skupinové sekce ČSPAP a Brněnského institutu psychoterapie, který hovořil o vlastní klinické práci s ambulantními skupinami pro pacienty závislé na alkoholu a jiných návykových látkách. Stručně popsal historii skupinové léčby závislostí v našem kulturním prostoru. Shrnul psychoanalytický pohled na syndrom závislosti a popsal specifika psychoanalyticky orientované skupinové terapie pro spektrum těchto pacientů. Oproti často upřednostňovanému direktivnímu přístupu, zaměřenému na podporu abstinence, vyzdvihl význam přijetí odštěpovaných částí self a pozitivní vliv containmentu.
Malé sebezkušenostní skupiny se sešly celkem třikrát na 90 minut. Byly velmi kladně hodnoceny ze strany účastníků i vedoucích skupin. Byť ve značně limitovaném čase, zde bylo možné vytvořit bezpečný prostor pro sdílení osobních témat a také pro přesah témat a událostí z velkých skupin a pro jejich propracování na intimnější úrovni. Zážitek takto razantně časově vymezených skupinových setkání je specifický také tím, že dynamický proces v sobě od počátku obsahuje i svůj konec; příležitost tento fakt postupně zpracovávat bývá také vítanou zkušeností členů těchto malých skupin.
Odpoledne se frekventanti rozdělili dle vlastní volby do dvou supervizních skupin o cca 15 členech. Tyto skupiny se sešly dvakrát a umožnily účastníkům přinést vlastní případy skupinové práce a hovořit o nich pod vedením zkušených supervizorů a skupinových analytiků. Ti, kdo pracují se skupinami, zde měli možnost nalézt podporu, inspiraci a rady či alternativní pohledy na prezentované problémy.
Předposlední večer proběhlo neformální posezení v restauraci Vltava na Náplavce; tuto památkově chráněnou restauraci v centru Prahy naplnily uvolněná atmosféra a zajímavé odborné i přátelské konverzace.
3. Zhodnocení
Zpětná vazba od účastníků byla převážně pozitivní, přesto se samozřejmě vyskytly i některé nedostatky. Termín konání akce se nešťastně překrýval s několika odbornými událostmi (Sjezd České psychiatrické společnosti ve Špindlerově mlýně, přednášky Psychoterapeutické fakulty na FF UK, Psychosomatická konference). Dále se informace o akci na některá místa dostala bohužel poměrně pozdě. Organizátoři se rozhodně pokusí z uvedeného poučit a v roce 2017 podobným potížím předejít. Pro začátek například posunem termínu konání, čímž se Letní škola promění na JARNÍ SKUPINOVÉ DNY.
Nicméně i dle pozitivních ohlasů lze soudit, že podobný seminář či konference v lokálním „československém“ formátu je skutečným přínosem. Oproti loňské mezinárodní akci sice ta letošní probíhala v menším počtu účastníků, nicméně průběh skupin v českém jazyce a intenzivní přítomnost lokálního kulturního zázemí nabídly zase jiné spektrum témat.
Úspěšná mezinárodní letní škola GASI se od svého prvního ročníku v roce 2013 v Bělehradě, přes pražskou letní školu 2015, až do letošní letní školy v Aténách co do počtu účastníků téměř ztrojnásobila. Jarní skupinové dny snad mají také takový potenciál a přivítají další zájemce v následujících letech.
4. Závěr
V České republice má skupinová psychoterapie tradičně významné postavení; dlouhodobě zde mnoho terapeutických skupin probíhá a velký podíl sebezkušenostní části výcviků psychoterapeutů různých směrů se odehrává právě ve skupinách. Často je tak nějaká forma skupinové terapie výchozím bodem pro ty, kteří pak dále psychoterapii provozují. Zároveň se nabídka průběžného vzdělávání, supervizí a setkání odborníků v této oblasti jeví jako dosti chudá. Nově vzniklé JARNÍ SKUPINOVÉ DNY by mohly pomoci toto prázdné místo zaplnit.
Rády bychom na závěr poděkovaly všem účastníkům, přednášejícím i organizátorům. Samotná akce a přípravná práce organizačního týmu byla věnována odkazu naší kolegyně Marie Hoškové, která byla mnohým z nás mentorkou a přítelkyní. Její energičnost, aktivita a způsob psychoanalytické a skupinově analytické práce pro nás byly a jsou vekou inspirací.
Autorky:
Magdalena Kolínská Singerová, psychiatrička, kandidátka skupinové sekce ČSPAP
Denisa Schücková, psycholožka, kandidátka skupinové sekce ČSPAP
