Plážové čtení aneb co si přibalit k Hartlovu Malému pražskému erotikonu

Naposledy nám svoji knihovnu poodhalila Veronika Andrashko o svátku svatého Valentýna, kdy představila řádku nejen psychoanalytických publikací na téma lásky. Štafetu knižních tipů s představou letních románků s láskou i bez lásky přebírám já s několika knižními doporučeními na ještě stále ústřední téma psychoanalýzy – sexualitu.

Sexualita na pár dekád ustoupila z psychoanalytického mainstreamu a psychoanalytici ve snaze ubránit se klišé, že „je psychoanalýza jen o sexu“ začali opakovat mantru, že psychoanalýza „není jen o sexu“ (a pokud, tak o tom správném, genitálním a plném lásky – o historickém kontextu více ve skvělém příspěvku Herzogové viz Sexualities). Aby se na prahu milénia začali ptát, kam se sexualita vytratila (o tom pak více v úvodu obou knih Sexualities i The New Sexual Landscape – obě viz dále, obě vřele doporučuji). Nutno zmínit čestnou výjimku francouzské psychoanalytické tradice, která sexualitu neztratila ze zřetele nikdy. Vytěsnění naštěstí trvalo v mainstreamu jen pár dekád a sexualita se nám se svou zneklidňující silou zase vrací, revidující četné oblasti – homosexualitu, transgender, perverze a v současné literatuře se zaujetím pro její pregenitální a polymorfně perverzní aspekty. Čtení to není vždy plážové, je snad zneklidňující, zato stimulující, nabourávající hranice a ty samé hranice opět obhajující.

Psychoanalýza není sexuologií, ani aktivismem, ani jakousi psychologií sexuálního chování. Bez nároku na úplnost bych texty rozčlenil na: metapsychologické úvahy o sexualitě, libidu, érosu a dalších základních kamenech a procesech v naší psychice; pohlavních rozdílech a genderu (témata feminity a maskulinity) nebo o sexualitě v užším slova smyslu. Všechny tyto oblasti se úzce prolínají a není možné je oddělit. Pro ty, kteří se nebojí si věci metapsychologicky zkomplikovat lze doporučit článek R. Roussillona Sexualization and Desexualization in Psychoanalysis (a další články ve výboru francouzského myšlení Reading French Psychoanalysis); jednodušeji pak i text R. Kennedyho Libido, dostupný v češtině (v Tématech psychoanalýzy II) a sloužící jako dobrý komentář k Freudovým Třem pojednáním k teorii sexuality a pozdějším rozpracováním jeho metapsychologie. Kennedy rovněž začíná poukazem na vymizení sexuality z psychoanalýzy a provokativně se ptá, zda má vůbec smysl teorii libida do psychoanalýzy vracet. Zmíněná Tři pojednání k teorii sexuality nelze opomenout, vedle Výkladu snů jde o jeden ze základních textů, navíc je čtivý, z dnešního pohledu lehce odvážný, trochu historický, ale na mnoha místech stále aktuální. První pojednání můžeme vzít i jako apel na nás samé – totiž abychom četli i nepsychoanalytické autory – proto i v závěru tohoto textu doporučení na některé z nich. U Freuda je zjevná obeznámenost s dobovou rodící se sexuologií a jejími poznatky a vede s nimi poučenou polemiku. Vztah psychoanalýzy a sexuologie je vůbec víc než zajímavý a propletený (čtivě ve výše zmíněném článku Herzog – What happened to psychoanalysis in the wake of the sexual revolution? A story about the durability of homophobia and the dream of love, 1950s – 2010s a rovněž v některých poutavě psaných kapitolách Gherovici – Transgender Psychoanalysis: A Lacanian Perspective on Sexual Difference a třeba časem i na těchto stránkách).

Poutavý komentář k Freudovi upozorňující na základní rytmus Freudových úvah a psychoanalýzy samotné píše D. Moss (Sexual aberrations: do we still need the concept? If so, when and why? If not, why not? opět k nalezení v Sexualities). Psychoanalýza se dle něj pohybuje mezi snahou konstruovat základní orientující hranice pevně zakořeněné v biologii, anatomii a přirozenosti a tendencí tyto hranice nabourávat, poukazovat na jejich arbitrárnost a univerzálnost polymorfních a perverzních základů sexuality nás všech. Napětí mezi konzervativním a preskriptivním pohledem na to, co je zrale sexuální a renegátními, subverzními formami lidské sexuality a jejich osvobození je tak psychoanalýze vlastní a přináší teoretickou i klinickou podporu oběma stránkám. Celou psychoanalýzu pak můžeme číst jako příběh o snaze vytěsnit sexualitu, nebo alespoň její infantilní základy a nabídnout místo toho témata objektních vztahů a přeci jen snesitelnější akcentaci emočního světa (láska, nenávist, závist…) místo zápasu pudových sil v jedinci (nebo též jako napětí jedno osobnostní a dvou osobnostní psychologie). Ostatně v tomto konfliktu se nacházíme každý jeden z nás, jednotliví psychoanalytici, celá psychoanalytická teorie a dějinný vývoj. Poutavě v eseji Herzog, která se zabývá reakcí a poválečným vývojem americké psychoanalýzy na nástup sexuologie; nabízí interpretaci, že analytici ztrátou své výhradní domény hledali náhradu a našli ji v lásce a vztazích; navíc se silným morálním apelem na jejich heterosexuální a genitální rovinu. To jim vydrželo několik desetiletí, než tuto idealistickou „láskyplnou doktrínu“ naboural Stoller a postupně se drolila až k prahu milénia, abychom ji dnes v nových (tentokrát homosexuálních) kontextech opět nacházeli a abychom byli zároveň svědky nově se vynořujícího opozičního diskurzu o kink (BDSM) sexualitách. Nejen tyto, ale i další vtahující texty o současném psychoanalytickém přemýšlení o sexualitě najdete v knize Sexualities – Contemporary psychoanalytic perspectives editovaných oblíbenkyní naší redakce Alessandrou Lemmou a Paulem E. Lynchem. Poutavě popsaný historický kontext, revize některých základních pojmů, velmi zdařilé rozpracování Laplanchovy koncepce o enigmatičnosti sexuality a mnoho dalšího. Za mě je to must read a výjimečný pokus o „(re)sexualizaci psychoanalýzy“.

The New Sexual Landscape and Contemporary Psychoanalysis (Danielle Knafo a Rocco Lo Bosco) nabízí zajímavý přehled témat běžících současným veřejným prostorem a dává je do souvislosti s některými tradičními oblastmi psychoanalýzy – (trans)gender s pohlavními rozdíly, BSDM a kink praktikám s perverzemi; věnuje se propojením technologie a sexu, pornografii a mnohému dalšímu. Mnoho dalšího je zároveň úskalí knihy, v průběhu některých kapitol autoři postupně zrychlují a vrší témata a krátké komentáře; kniha se tak mnohdy stává spíše rozcestníkem pro další čtení. Není zcela jasné, pro koho je kniha určena – zda pro psychoanalytiky, aby jim ukázala, co se děje ve světě za oknem; jindy snad na psychoanalýzou nepoučenou veřejnost, které ukazuje na nezastupitelnou roli psychoanalýzy při chápání sexuality. Ta, jak píše Knafo (nejspíše v návaznosti na Laplanche)  přes všechny sexuální revoluce zůstává privátní, enigmatickou, mysteriózní neintegrovanou zkušeností narážející na četné vnitřní konflikty. Text působí jako koláž s prostupnými hranicemi mezi vnitřním a vnějším, osobním a kulturním, psychoanalytickým i jinými disciplínami. Na jedné stránce se pak mnohdy setkává Freud, Laplanche, Stoller s výstřižky z Men’s Health a sexuálními roboty. Jestli je kapitola Novus sexualis opravdu novátorská nevím, každopádně je ale čtivá a objevuje se v ní svěží apel proti rigiditě, dogmatismu a moralizování, možná se tak autoři vyrovnávají s prudérní a restriktivní historií americké psychoanalýzy a společnosti 50. let. Knihu lze doporučit několika okruhům čtenářů – těm, kterým ve všech vztahových teoriích chybí explicitní důraz na sexualitu; těm, kteří touží po předporozumění a chtějí vědět, co je grindr, genderfluidní a kink a taky těm, kteří hledají velmi přístupný a čtivý úvod do psychoanalytického pohledu na sex a ocení bohaté odkazy na další literaturu.

S přesahem k (sexuálnímu) tělu pak výborná kniha A. Lemmy Minding the body, kde čerpá ze své zkušenosti s pacienty podstupující různé tělesné modifikace (k tématu také zde) a trans lidmi; objektem zájmu je pak i tělesné prožívání samotných psychoanalytiků v reakci na výrazné přestupování hranic těla. Její poukaz na základní fantazie při změnách těla (ať už jde o sebevytvoření akcentující omnipotenci; získání toho, co matka odepřela nebo vytvoření perfektního odrazu matčiných přání) je inspirující. Od stejné autorky pak letošní (2022) Transgender Identities: A Contemporary Intruductions, kde těží ze své více než 10 leté zkušenosti s trans osobami; obdivuhodná je její schopnost udržet neutrální pozici tváří v tvář tak aktuálnímu tématu, nedostává se do morálních veletočů a pohoršení, ani do nektritického aktivismu, ale poukazuje na složitost a heterogenitu osob, které k ní pod zastřešující trans identitou přichází. Podobně pak i zmíněná P. Gherovici a její Transgender Psychoanalysis: A Lacanian Perspective on Sexual Difference. Gherovici staví na Lacanově konceptu sinthomu, jako ojedinělém vynálezu, který jedinci umožní být naživu, není tedy symptomem, který má být odstraněn/vyléčen. Autorka je tedy spíše advokátkou pro tranzici jako cestě k oživení mrtvého, přežívajícího. Pozice psychoanalýzy v diskuzi o transgender tématu s důrazem na biologické pohlaví a kulturně a sociálně utvářený gender je dle ní unikátní v tom, že si je psychoanalýza dobře vědoma toho, že (biologické) pohlaví musí být symbolizováno a gender naopak vtělen (embodied) a tomu dle ní může psychoanalýza napomoct. Celkově je to svěží pohled, na který nejsme zvyklí a její kniha umí být i zábavná, což je u tohoto tématu příjemné odlehčení.

Nakonec z psychoanalytické oblasti již jen ve zkratce: klasické dílo J. Chasseguetová – Smirgel Kreativita a perverze: Psychoanalýza lidské tendence posouvat hranice reality; kniha přináší klasický kritický pohled, jedná se o text, který relativně jasně rýsuje hranice mezi normou a patologií; zastánkyní jasných identit a mezí. Perverzi ale chápe jako univerzální dimenzi lidské psychiky, a k ní patřící vytváření neo-realit, kde je vše možné; negování rozdílů mezi generacemi a pohlavími. Čtení v dnešní době nemusí být každému příjemné svým zdánlivě normativním a preskriptivním tónem, dobově patologizujícím některé formy dnes již akceptované realizace sexuality. Přesto její příspěvek zůstává nedocenitelný, interpretačně bohatý a osvětlující některé klinické fenomény, které by nám při příliš úzkostném a nekriticky přijímacím přístupu mohly uniknout. Z podobného ranku pak i R. Stoller a jeho klasické dílo Perversion: The Erotic Form of Hatred, kterým v 70. letech vrátil sexualitu do mainstreamového psychoanalytického diskurzu a zároveň se snaží o diskuzi s dobovou sexuologií. Klade si za cíl zachránit termín perverze, což může být inspirativní i dnes – to ostatně dokládá přítomnost celého oddílu v Sexualities: Perversion revisited, kde najdete 4 skvělé texty (z toho dvě uhrančivé kazuistiky).

Pak jsou tu knihy, které na své letní čtení ještě čekají, snad ještě letos. Výbor britských a francouzských autorů pod taktovkou R. J. Perelberg Psychic Bisexuality, který rozpracovává Freudův koncept o vrozené bisexualitě každého z nás (jak ve smyslu přitažlivosti, tak i pohlaví/genderu). A nakonec D. Birksted-Breen a její The Work of psychoanalysis: Sexuality, Time and Psychoanalytic Mind. Autorka, kterou při čtení o pohlavních/genderových rozdílech v četných referencích nelze minout a proto se dostala i do mé knihovny. O tématu trans(genderu) možná někdy více.

Úplně nakonec při vykročení mimo psychoanalytické vody pak trochu letního čtení – komiksů. V posledních letech zažíváme jejich renesanci a umí být rychlým a vtahujícím úvodem. Sexkomiks (Brenot a Coryn) je kulturně antropologickým průletem nad dějinami sexu(ality) a lásky Západní civilizace. Čtivý, chytrý, rovněž akcentující konzervativní a progresivní síly, které o spoutání a osvobození sexuality bojují; vyhýbá se zjednodušujícímu pohledu na to, že některé etapy vývoje by byly konzervativní a jiné liberální nabízí spíš perspektivu, kdy jsou obě síly vždy přítomné současně, byť občas jedna či druhá skrytě. Brenot je psychiatr, sexuolog a antropolog, téma je mu tedy víc než vlastní. Coryn je kreslířka a ilustrátorka. A nakonec trojice mých oblíbených komiksů poskytujících základní vhled do komplikované queer teorie, genderu a sexuality a jejich propletenosti; tentokrát ale spíše z kulturologické, literární a obecně akademicko-aktivistické perspektivy. Komiksy nebinárních autorů M. Barker a J. Scheele s jednoduchými názvy: Queer, Gender a Sexualities.  Je to pro nás výrazně odlišná pozice přístupu ke světu, která ráda promlouvá do veřejného prostoru a občas hodí cihlou, ta může přiletět i do okna nejedné psychoanalytické praxe nebo psychiatrické instituce. Pokud tedy chcete vědět, odkud může tato intelektuálně stimulující cihla přiletět, tak tady je šance. A pokud raději něco (evolučně) biologického a dokonce v češtině, tak je tu kniha, kterou jsem před léty skutečně četl na pláži – Na počátku byl sex: Kořeny moderní sexuality. Jak se dáváme dohromady a proč se rozcházíme autorů Ch. Ryana a C. Jethá. Perspektiva, která se nelíbila již Freudovi, protože ho dle něj vyhýbavě vedla k ontogenezi lidského druhu, místo aby se zabírala ranou dětskou sexualitou. Autoři píšou super svižně, velmi čtivě, opravdu se to dá číst na dovolené. Pro ty, kdo chtějí vědět, co s naší sexualitou udělala zemědělská revoluce a jak si stojíme mezi ostatními opicemi je toto ta správná volba.

Tento text není jen velmi stručným průletem pár knihami, které stojí za to číst, ale zejména apelem na vás – naše čtenáře. Budeme rádi, pokud i vy poodhalíte část vaší knihovny, ať už tematicky ucelenou nebo libovolně poskládanou, případně i stručnou recenzi knihy, která vás zaujala. Rádi vaše texty a náhledy do knihoven publikujeme.

Knihy:

Barker, M., & Scheele, J. (2021). Sexuality. London: Icon Books.

Barker, M., & Scheele, J. (2019). Gender. London: Icon Books.

Barker, M., & Scheele, J. (2016). Queer. London: Icon Books.

Birksted-Breen., D. (2016). The Work of Psychoanalysis: Sexuality, Time and the Psychoanalytic Mind. New York: Routledge.

Breen, D., Flanders, S., & Gibeault, A., Eds. (2010). Reading French psychoanalysis. London: Routledge.

Brenot, P., & Coryn, L. (2017). Sexkomiks. Praha: Paseka.

Freud, S. (2000). Sebrané spisy Sigmunda Freuda 1904 – 1905. Praha: Psychoanalytické nakladatelství.

Chasseguet-Smirgel, J. (2001). Kreativita a perverze. Praha: Portál.

Kennedy, R. a kol. (2002). Témata psychoanalýzy II. Praha: Portál.

Knafo, D., & LoBosco, R. (2020). The new sexual landscape and contemporary psychoanalysis. London: Konfer Books.

Lemma, A., & Lynch, P., Eds. (2015). Sexualities. New York: Routledge.

Lemma, A. (2015). Minding the Body: The body in psychoanalysis and beyond. New York: Routledge.

Lemma, A. (2022). Transgender Identities: A Contemporary Introduction. New York: Routledge.

Perelberg, R. (2018). Psychic bisexuality. New York: Routledge.

Ryan, C., & Jethá, C. (2014). Na počátku byl sex. Praha: Argo.

Stoller, R., J. (1975). Perversion: Erotic Form of Hatred. London: Karnac Books.

Klinický psycholog a psychoanalytický psychoterapeut; absolvent Institutu aplikované psychoanalýzy a kandidát České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii. Pracuje na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice a v soukromé praxi.

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here

16 + four =

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..