České vydání knihy Zvláštní fenomény v Rorschachově metodě je výsledkem snahy konstruktivně provázat minulost rorschachovské diagnostiky s aktuálním zájmem o psychodynamické pojetí osobnosti. Tato kniha staví most mezi tradicí kvalitativní analýzy protokolů, piagetovskou koncepcí vývoje myšlení a strukturálním pojetím psychopatologie. Českému čtenáři navíc zpřístupňuje méně známý, ale velmi podnětný a poněkud provokativní styl práce frankofonních autorů z Lausannské skupiny pro psychodynamickou analýzu diskurzu. Viděno historicky, je tento poměrně exotický přístup v českém prostředí překvapivě zdomácnělý, protože mnohé důrazy i styl autorů odpovídají tomu, co bylo po dlouhá léta jádrem české rorschachologie: důraz na kvalitativní zvláštnosti, navazující na Ewalda Böhma, otevřenost k dialogu s psychodynamickými a psychiatrickými koncepcemi a v některých kruzích zdrženlivě kritický pohled na zobecňující kvantifikační systémy. To všechno má v naší tradici své místo, i přes příklon k dnes nejvíce rozšířenému Exnerovu systému a k systému R-PAS, který́ si v posledních letech získává pozornost odborné veřejnosti.
Tato kniha je ovocem dlouholeté spolupráce České společnosti pro Rorschacha a projektivní metody, zejména významného českého psychologa Jana Ženatého, s představiteli Lausannské skupiny (Odile Husain, Olivier Revaz). Společným jmenovatelem je důraz na motivaci vyšetřovaných osob, hledání psychologického opodstatnění jednotlivých reakcí probandů a jejich vztažení k psychické struktuře, kterou lze rozpoznat pouze při zevrubné analýze nuancí jednotlivých promluv i celých sekvencí. Do popředí se dostávají vyslovené i implikované zvláštnosti interakce, které nelze uspokojivě zredukovat na kvantifikovatelné proměnné. V podstatě jde o jistou psychodynamickou fenomenologii, která odmítá odložit stranou komplexitu duševního života i jeho projevů a vždy se nakonec vrací k vyšetřované osobě samotné. Je pravda, že podobný impulz nalézáme i ve zmiňovaných kvantitativních systémech. Exner i autoři R-PAS opakovaně upozorňují na nutnost individualizovat závěry z vyšetření Rorschachovou metodou a místy i na nutnost přesunout pozornost od skórů zpět k původním promluvám pacientů. Oba kvantifikující systémy jsou však velmi skoupé na vodítka, jak naložit se zvláštnostmi odpovědí vyšetřovaných osob, a nechávají zejména nezkušeného odborníka na holičkách. Sám Exner pokládal za samozřejmost, že zevrubná interpretace protokolů předpokládá práci s aspekty, které nelze kvantitativně zachytit. Jak to konkrétně udělat, to se už v jeho textech nedovíme.
V praxi je proto nutné sáhnout po poznatcích a hypotézách nahromaděných v dlouhé tradici práce s Rorschachovou metodou. Literatura, která by se vracela k tradičním formulacím, je však poměrně nedostupná a jen velmi málo současných publikací předkládá vodítka pro kvalitativní analýzu protokolů, natož pro jejich vztažení k osobnostní dynamice vyšetřovaných jedinců. Předkládaná kniha plní přesně tuto mezeru. Autoři oprašují Böhmovy zvláštní fenomény i příspěvky mnoha dalších autorů, seznamují čtenáře s tradičními formulacemi, kriticky je přehodnocují a třídí jejich projevy ve vztahu k různým osobnostním dynamismům, se kterými se lze v klinické praxi setkat. Byť autoři z Lausannské skupiny s mainstreamovými systémy polemizují a kvantifikaci se spíše vyhýbají, lze jejich pozorování velmi dobře zužitkovat i za použití Exnerova komprehenzivního systému anebo systému R-PAS, je-li klinický odborník ochoten kontextualizovat významy jednotlivých kvantifikovaných jevů a rozšířit, resp. prohloubit jejich interpretaci s ohledem na dynamiku konkrétního jedince a jeho specifickou organizaci osobnosti. Jednotlivé skóry a indexy z tohoto hlediska nabývají větší hloubky a jejich významový́ rozsah překračuje zobecňující formulace, které kvantitativní systém nutně nabízí. Takový́ přístup bude vyhovovat spíše těm, kteří shledávají hodnotu ve více hermeneutickém přístupu k diagnostice a nespokojí se s umístěním vyšetřovaných osob na různých škálách, které snadno zastíní individualitu člověka, s nímž má vyšetřující psycholog co do činění. Právě takovýto integrativní přístup byl po dlouhá desetiletí vlastní české rorschachologii a odráží přesvědčení i praxi mnoha našich odborníků.
Text této knihy klade na čtenáře poměrně vysoké nároky. Autoři se výrazně opírají o Piagetovu sémiotiku, která je mnohým psychologům známá méně než jeho populární periodizace kognitivního vývoje. Noří se do nuancí vztahů mezi slovy, významy a popisovanými předměty a poukazují na selhání v tvorbě představ i na různé zvláštnosti vztahu k realitě, s nimiž se lze setkat u duševně nemocných. Sémiotický diskurz řadě klinických psychologů není blízký, byť se s ním u četby Piageta všichni setkali. Tento způsob diagnostického myšlení je však velmi obohacující. Jde o jistý druh citlivého, kvalitativně zaměřeného diagnostického myšlení, který́ lze uplatnit i u dalších diagnostických metod (autoři explicitně pojednávají například o TAT a místy též o klinickém rozhovoru). Základní předložené koncepty jsou společným jmenovatelem množství jevů, se kterými se psycholog setká napříč jednotlivými reakcemi probandů i napříč metodami. Cílem je vysvětlit co největší počet jevů co nejmenším množstvím konceptů a hledání konvergence dynamismů napříč celkovou produkcí vyšetřované osoby. Takový přístup je náročné absorbovat, avšak při bližším seznámení se analýza diskurzu stává zdrojem tvůrčí a fenomenologicky spolehlivé diagnostické práce. Jistou výzvou je též psychoanalytická nozologie, kterou autoři používají. Vycházejí ze strukturální psychopatologie formulované Jeanem Bergeretem a Paul-Claudem Racamierem. Jde o významné francouzské autory, jejichž koncept se v lecčems blíží dnes velmi vlivnému anglosaskému přístupu Otto Kernberga.
Knihu ocení zejména psychologové, kteří se zabývají klinickou diagnostikou a kteří ve své práci používají Rorschachovu metodu a Tematický apercepční test. Lze ji však číst i jako soubor esejů nabízejících ojedinělý vhled do různých aspektů osobnostní dynamiky.
Česká společnost pro Rorschacha a projektivní metody pořádá 11.–12. října 2019 seminář s Odile Husain jednou z autorek knihy. Tématem semináře budou Maniodepresivní osobnosti v projektivní diagnostice. Případní zájemci získají bližší informace zde.
