O čem skupiny mlčí? Aneb konference o skupinové psychoterapii ČSPAP

Na jaře 2017, 21. – 23. dubna, proběhne v Praze druhý ročník konference, věnované skupinové psychoterapii „Jarní skupinové dny – jak zažít a přežít skupinu.“ Akci pořádá skupinová sekce České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii (ČSPAP), tentokrát s podtitulem „O čem skupiny mlčí?“. 

Konference je inspirována „Summer School in Group Analysis“ mezinárodního institutu skupinové analýzy Group Analytic Society International (GASI). GASI svoji letní školu pořádala zatím třikrát: v srbském Bělehradě v roce 2013, v Praze v roce 2015 a minulý rok v řeckých Aténách.

Podobně jako její původní mezinárodní model, bude i nadcházející česká jarní konference klást důraz na osobní prožitek a na skupinovou dynamiku. Účastníci dostanou příležitost do skupinových procesů nahlédnout prostřednictvím:

  • sebezkušenosti (malé a velké skupiny);
  • supervizních setkání (na supervizních skupinách lze buď prezentovat vlastní práci anebo si vyslechnout jiné kolegy a jejich skupinové kazuistiky; prostor supervize slouží ke společnému zamyšlení se nad prezentovanou tématikou pod vedením zkušených výcvikových terapeutů);
  • přednášky s následnou diskuzí;
  • diskuzního panelu mezi předními odborníky na práci se skupinami z různých psychoterapeutických škol (PCA, KBT, dynamická psychoterapie, skupinová analýza).

Program volně navazuje na cenné zkušenosti, které členové našeho týmu nabyli při organizaci a přípravě zmiňované pražské letní školy GASI v roce 2015. Díky čtyřdennímu, intenzivnímu sebezkušenostnímu a vzdělávacímu setkání se skupinovými analytiky z mnoha zemí (Anglie, Izrael, Německo, Řecko, Srbsko, Slovinsko ad.) jsme pak v průběhu letní školy získali i řadu profesních a osobních podnětů k naší další klinické práci.

Podobnou akci proto představujeme už podruhé také v českém jazykovém prostředí, se záměrem širší výměny informací a zkušeností v práci s lidskými skupinami na místní úrovni. Cílem těchto každoročně plánovaných setkání má být především další vzdělávání a podpora pro odborníky, působící na mnohdy nelehkém poli práce se skupinami.

V Čechách je skupinová psychoterapie značně rozšířenou formou léčby pro celé spektrum klinické populace, ale také pro zdravější klienty, kteří „jen“ touží po lepším sebepoznání, mezilidské komunikaci a porozumění sobě i druhým. Běžně se u nás formou skupinové psychoterapie léčí pacienti s osobnostními, psychotickými, závislostními, psychosomatickými i neurotickými poruchami, nejčastěji v psychiatrických nemocnicích a na klinikách.

Také sebezkušenostní část většiny psychoterapeutických výcviků v naší zemi je vedena formou skupinové psychoterapie, nicméně z výcviků se často rekrutují individuální terapeuti. I vzhledem k tomu, že ne všechny psychoterapeutické výcviky nabízejí supervizní skupinovou část, ve skupinách se mnohdy pak pracuje spíše s jednotlivcem, než se skupinou jako celkem. Výcvikové instituty v ČR navíc dosud neposkytují svým absolventům kontinuální vzdělávání.

Mnohým frekventantům výcviků se stává, že jsou na svých pracovištích ještě v průběhu studia vrženi do práce se skupinami, složenými mnohdy z těžkých psychiatrických pacientů (může vznikat i mylný dojem, že práce se skupinou je snadná a může ji vykonávat téměř kdokoli, i bez tolik potřebné přípravy, podpory a supervize). V roli vedoucího skupiny se pak mnozí terapeuti mohou snadno cítit „v úzkých“ z mnohovrstevnatých a dynamických dějů ve skupině, kterým často nelze snadno porozumět a z mocných protipřenosových pocitů, které skupinové děje v terapeutovi mohou rozehrát.

Psychoanalytický model práce se skupinou vychází především z práce S. H. Foulkese, který je považován za otce skupinové analýzy. Foulkes přemýšlel o skupinách jako o základních a přirozených formách lidské existence. Sociální skupiny, do nichž se rodíme (rodina, kultura, společnost), nás po celý život formují – ať již vědomými či méně vědomými způsoby.

Foulkes, formovaný kromě psychoanalýzy také neurologií a sociologií, představil pojmy jako skupinová matrix nebo sociální nevědomí, které se staly stavebními kameny pro další rozvoj skupinové analýzy a pro chápání skupinových procesů:

  • pojem skupinová matrix čerpá z neurověd a přirovnává síť lidských vztahů k plasticitě neuronových síti (např. mozková léze na některé části CNS může na jedné straně ovlivňovat fungování celého mozku, ale zároveň jsou funkce postižené oblasti kompenzovány jinými částmi CNS. Podobně vnímá skupinová analýza síť vztahů mezi členy skupiny, v níž má každý jeden prvek/člen skupiny své jedinečné nezastupitelné místo, ale zároveň je propojen s ostatními členy a rezonuje s nimi. Jako jednu z funkcí matrix a prostředek úzdravy a sebepoznání lze uvést např. podobenství Perseova štítu při zápase s Medúzou: jen díky reflexím jejího obrazu ve svém štítě Perseus neshořel a mohl se s ohrožujícím objektem konfrontovat, podobně jako jedinec ve skupině se díky odrazu vlastních traumat a nechtěných aspektů v zrcadle skupiny může konfrontovat sám se sebou a integrovat tak své odštěpené části.
  • sociální nevědomí čerpá především z Freudova individuálního nevědomí a Jungova kolektivního nevědomí. Na tyto uznávané koncepty sice navazuje a rozvíjí je, ale především je samo o sobě svébytným pojmem. Neomezuje se na vytěsněné instinktivní a tělesné vlivy a individuální historii, ani na archetypy a dědičnost nevědomých obsahů, ale klade důraz také na sociální fakta a vývoj jedince v lidských vztazích. Staví na mezilidských interakcích a na sociogenezi – od Winnicottovské dyády matka-dítě, přes rodiny, malé skupiny až po velké národní skupiny atd. – které jedince v daných socio-kulturních a politických souvislostech spoluutvářejí. Podle významného současného teoretika sociálního nevědomí a skupinového analytika Earla Hoppera sociální nevědomí ovlivňuje chování jedince a skupin stejně zásadně, jako obecně uznávané Freudovo individuální nevědomí.

K porozumění chování a prožívání skupin a jednotlivců je proto z hlediska skupinové analýzy důležité při naší práci rozpoznávat a zvědomovat obsahy sociálního nevědomí prostřednictvím volně plynoucí komunikace a skupinových volných asociací (dle Foulkese nejsou v žádném případě volné asociace nezávislé na celkové situaci). Uvedené Foulkesovy pojmy jsou základními kameny skupinové analýzy a budou také spoluvytvářet teoretické pozadí dubnové konference.

Zatímco ve zmiňovaném mezinárodním formátu letní školy skupinové analýzy GASI docházelo k výměnám zkušeností a vědomostí mezi účastníky z různých zemí, od naší české skupinové konference očekáváme výměnu zkušeností a pohledů mezi různými terapeutickými školami působícími v České republice a na Slovensku a iniciaci odborné diskuze mezi odborníky na tomto fascinujícím poli.

Na konferenci se můžete hlásit na adrese zazitskupinu@cspap.cz, kde vám odpovíme na další případné dotazy.

Více informací najdete také na Facebooku: https://www.facebook.com/zazitskupinu/

Za skupinovou sekci ČSPAP

Denisa Schücková

Literatura:

  • Hopper, E. (2015, 14. listopadu). Přednáška z konference Prix Irene „Trauma a hudba“ k vydání knihy Sociální nevědomí u osob, skupin a společností Praha: Rafael Institut
  • Nitzgen, D. (2015). Chápání sociálního nevědomí v díle S.H. Foulkese. In Hopper, E. a Weinberg, H. Sociální nevědomí u osob, skupin a společností. Přeložila Eva Klimentová. Praha: Výbor pro péči o Prix Irene. Irene press. s. 38-51.

PŘIDAT KOMENTÁŘ

Please enter your comment!
Please enter your name here

4 × 3 =