Psychoanalýza tradičně zdůrazňovala analytikovu anonymitu. V moderním světě sociálních médií a Googlu je velmi jednoduché prezentovat svá politická stanoviska, která si kdokoliv může kdykoliv dohledat. Může si psychoanalytický terapeut v dnešní době dovolit takto prezentovat své politické názory? Jaká to má úskalí? Jak případná prezentace politických názorů psychoanalytického terapeuta může ovlivnit práci s jeho klienty/pacienty? […]
Skupinová psychoterapie v sobě skrývá velký potenciál pro interpersonální rozvoj a poznání. Jeho realizaci však často brání nevědomé motivy uvnitř každého jedince, které mohou vést až k zastavení skupinového procesu nebo k rozpadu skupiny. V následujícím textu se pokusím přinést krátký přehled teorií vztahujících se k těmto motivům. První z nich je aplikace teorie myšlení Wilfreda […]
Holistické vnímání světa, podle kterého je všechno je propojené se vším, je podle Lou Andreas-Salomé bližší ženské než mužské perspektivě. Tato autorka udává, že je to důsledek ženského narcismu, který je od mužského kvalitativně odlišný. Mužská sebeláska vede k rozštěpování na jednotlivé oddělené díly, zatímco láska ženy k sobě samé se projevuje pojivým pohlcováním do […]
Metafyzika psychoanalýzy, teda filosofie, která zakládá psychoanalytickou metodu, musí zahrnovat předpoklad, který se nazývá panpsychismus. Toto pojetí panpsychismu chápe celý svět v jistém smyslu jako duševní, nestaví tedy do protikladu svět psychický a materiální. Na jeho základě je všechny psychické jevy možno adekvátně chápat pouze jako důsledky psychických příčin. Tento text vyšel jako kapitola v knize […]
Pocit závislosti na terapeutce či terapeutovi je pacienty často popisován jako subjektivně velmi nepříjemný, bolestný a osobně omezující stav. I kvůli tomu je výlučně negativní hodnocení pacientovy závislosti v psychoterapii běžné i v teoretických psychologických přístupech k dané problematice. V tomto textu bych chtěla ukázat, že existuje zajímavá možnost vidět v závislosti uvnitř terapeutické situace […]
Sociální sítě (označovány případně jako nová média) provázela ze strany mediálních teoretiků mnohá očekávání spjatá s demokratizací šíření zpravodajských obsahů a vytvářením nehierarchických struktur coby elementem občanské společnosti. Obecně mělo jít o nástroj, pomocí něhož mohli lidé autentičtěji projevit sebe sama. Na poslední uvedenou hypotézu ale reagují i kritické hlasy operující s pojmem narcismus, které […]
Autor textu se zamýšlí nad možnými dopady uprchlické krize v Evropě na psychiku zastánců a odpůrců migrace s důrazem na zpracování úzkosti a použití psychických obran dle teorie M. Kleinové. Původně vyšlo v časopisu Psychoterapie 1/2016. Úvodem několik otázek Je možné usuzovat u silných odpůrců uprchlictví na větší zastoupení či převahu paranoidně schizoidní úrovně psychiky […]
Psychoanalýza je historicky spojena s osudy středo- a východoevropské židovské komunity, vystavované čas od času perzekucím a nutnosti migrovat z místa na místo. Podobně jako Židé v širší společnosti také psychoanalýza byla a je marginalizována v oblasti přírodních i společenských věd. To jí spíše prospívá v sebereflexi, morální integritě a vnitřní senzitivitě. S hebrejským myšlením […]
Strach a vina jsou společně důležitými signály na cestě k zachování života, vysvobození z koloběhu utrpení a současně poznání pravdy o našem vlastním Já. Posun od strachu k vině jakožto ústřední organizující emoci je klíčovým tranzitorním momentem jak v klasické freudovské, tak pozdější kleiniánské psychoanalytické teorii. Autor článku představuje klasické definice strachu a viny a současně poukazuje na […]
Článek pojednává o základních dimenzích pojetí bludu v psychoanalytické perspektivě. Staví na předpokladech fenomenologické metody Carla Jasperse a rozvíjí teorii vzniku patologie s ohledem k psychoanalytické teorii Sigmunda Freuda a dalších psychologů. Článek pak dává tato teoretická východiska do vztahu s novými výzkumy. Na tomto základě je představen dimenzionální model projevu bludů, který znázorňuje typologické rozdíly pouze jako kvantitativní […]
